Vaření (pandejevrydej)

Protože se jedná o organizačně velmi složitou a fyzicky vyčerpávající akci, je nutné předem sestavit podrobný plán. To vyžaduje několik sezení v našich oblíbených podnicích - 28, Nonstop, Bernardýn...To však je již minulostí. S rodinami a dětmi ubývá čas na vše dobré a tak se plánuje většinou elektronicky, případně po menších skupinách, nejčastěji v Uhříněvsi.

Po zkušenostech z předešlých let, vypadá náš plán asi takto:

Pátek: odjíždí odvážnější členové party, kdo zůstává, vymlouvá se na práci, ženu!!!! a podobné nesmysly, stále trvá. Po nasednutí do vozu značky Hyunday, Škoda, Fiat či Trabant po pár minutách ihned vystupujeme a vyrážíme na nákup, který za všechny zaplatí vždy ten největší blbec:-). Útrata se rok od roku zvyšuje, což si stále nedovedem nijak vysvětlit. Po nákupu jídla a surovin následuje nákup ostatních produktů, sloužících ke zpříjemění času stráveného v Selci či ve Hvozdnici(CLEA a podobně). Během jízdy je v permanenci fotoaparát s maximálním zoomem, kdyby se někde cokoliv šustlo.
Po dojezdu a vykládce následuje zahřívací kolo v podobě grilovaných buřtů s hořčicí a chlebem - to dobré zůstává.


Po jídle se vyráží na pití a to do nedaleké hospůdky s výhledem na selecký fotbalový stadion, případně do legendárního, dnes již neexistujícího, Pokecu. Nové podniky - Vítek, Rozzeta!!!, Škrpál, hospoda U rybníka, hospoda Na hřišti, kdysi Břéťa.


Sobota: Den Dé začíná příjezdem opozdilců. Startovní výstřel je v 10:00 přesně a tradiční zahajovatel Mára představí svojí snídani a popřeje, abychom se tu večer zas všichni sešli ve zdraví. Následuje již samotný sled drinků, dobrot, pochutin a laskomin. Vše je prokládáno boulí a celá sobota je zakončena neodmyslitelným Kaliguláškem. Boule vymizela, Mára už taky není jen u snídaně, víc se pracuje na zhradě hostitele, každý už jen jedno jídlo.
Kdo nevaří, většinou sportuje - fotbal, petang, atletika, gymnastika, cyklistika, plavání a jiné sporty.




 

V podvečer zkontrolujeme stav fotbalového stadionu, odkud vyrážíme do našich oblíbených podniků.


Po návratu (pokud není noční koupání v rybníku za svitu luny a hororového bzučení cvrčků a kobylek) neopovrhujeme vším co zbylo, nejčastěji přichází na řadu utopenci, hermelín a Kaligulášek. Po této noční večeři se pomalu odebíráme na zasloužený odpočinek, někdy však také sledejeme, co nového v televizi.







Neděle: Nejsmutnější den, neboť víkend se chýlí ke konci. Po snídani skládající se ze sobotních zbytků se všichni (skoro, že jo Máro?) vrháme do usilovného uklízení. Po velkém úklidu trocha sportu, závěrečné foto a odjezd směr Praha. Po cestě začínáme plánovat další ročník.